3 UKOLY VELKEHO WOW VALECNIKA GRALLA — POSTERUS.CZ — Free WoW Server CZ/SK - Patch 3.3.5a

3 úkoly velkého WoW válečníka Gralla

1.úkol- první část - cesta
Pot mu stéká po zelené kůži. Mine obočí a padne na písčitou zem, jenž pamatuje dávné bitvy mezi Aliancí a Hordou. Jeho unavená chodidla nacpaná v těsných botách míří stále dopředu. Nikdo neví kam, jen on sám. Jen on ví, co je třeba udělat, aby přežil další krutý den v nelítostné zemi Azeroth. Ostrá sekera, která už projela tolika těly mužů a žen lehce hladí zem svým ostřím. Slunce svítí na jeho zelené tělo a jediné, co ho kryje před onou žhavou koulí je plátěná kápě po jeho matce, která zemřela po jeho porodu. Vychován byl otcem Grom’Kahlem, který už dvacet let spravuje vybavení zraněných bojovníků Hordy.
Už zdáli viděl místo, kde se nachází jeho úkol. Je tam ukrytý jakýsi diamant s nadpřirozenou mocí spatřit staré bohy, kteří byli již dávno zapomenuti. Jediný problém byl v tom, že o tento diamant byl zájem vyšší než je možné si představit, a nyní už mnoho válečníků míří právě tam – k oáze. Vkročil na měkkou zelenou trávu. Pro Gralla velice příjemná změna. Jeho smysli se zostřily a jeho oči viděli a uši slyšeli, co nikdy jindy nepoznali. Potichu začenichal. Jeho pohled flegmatika se změnil na silného cholerika. Oči mu rudě zářily a jeho funění naznačovalo, že je blízko lidské maso. Grall si prohlédl strom , stojíc vedle něj.

„Takže, jestli jdeme správně, za chvíli jsme u toho rybníku, Petere.“ Řekl jeden ze dvou mužů a posadil se na kámen. „Na chvíli si odpočineme.“ Oba vytáhli chléb a začali jíst. Než však stačili požvýkat sousto, už se na ně z vysokého stromu řítil Grall s válečným pokřikem. Ještě ve vzduchu napřáhl ruku ve které pevně třímal sekerou a těsně nad zemí prosekla muži hlavu. Mrtvé tělo padlo na zem a krev obarvila trávu na rudou. Grall vytáhl kravou sekeru s kusy mozku a olízl ji. Krev polkl a s válečným pokřikem „lok’tar ogar“ se vyřítil na zbývajícího muže. Spodní útok však muž vykryl. Po tomto vykrytí už byl Grall za jeho zády a zboku jej udeřil sekerou, která do tvrdého brnění udělala jen malou díru. Kdo má větší šanci na přežití? Divoký muž s bojem v krvi, ale téměř nahý nebo silně obrněný mladík, který sotva udrží meč v ruce? Grall si v mírném bojovém pokleku prohlížel svého protivníka. A hle! Vždy, když bojovník vzhlíží vzhůru, vytvoří se mezi helmou a brněním malá skulinka, přesně na prvotřídní zasáhnutí sekerou. Z podřepu prudce vyskočil do vzduchu a oběma rukama, které pevně drželi sekeru zasáhly krční tepnu. Muž padl na kolena a Grall se na něj z výšky díval. Vítězně se pousmál a odkopnul jej. I když mu zbývalo pár sekund života, zaživa ho Grall zohavil. Prohledal mrtvoly, v kterých našel jakousi mapu. Nejspíš nákres nějaké budovy. Schoval si kus papíru do kapsy a mířil k rybníku, kde má být onen diamant. Po chvíli bloudění odkryl keř a hle! Rybník! Rozběhl se k němu a hleděl do vody..nic. Nikde nic. Celou tu dobu šel zbytečně. Rozzuřeně dupnul do mělkého rybníku. Země se začala otřásat. Všechna voda vtekla do díry, která se vytvořila. „Co se stalo?Hej, co to bylo?“ Ork slyšel aspoň deset válečníku.. Jediná šance je , skočit tam.

1.úkol- druhá část – Zapomenutá jeskyně
Ork přistál na tvrdé kamenité cestě. „Kdo to mohl udělat?“ Napadlo ho jako první.
Vstal, očistil se a opatrně kráčel vpřed. Pozoroval zvláštní útvary jeskyně a světlo poskytovaly jakési krystaly o různých barvách. Čím dál šel , tím víc slyšel funění ne člověka ani gnoma nebo skřítka ba dokonce ani trolla nebo taurena. Znělo to jak funění a zároveň syčení. Slyšel každou kapičku vody, která dopadla do kaluže. „cink,cink,cink.“ Teď už bylo funění velice silné. Za rohem může být cokoliv, řekl si ork. Pomalu vykoukl za roh a hleděl na velikého modrého Nága. Stvoření nebylo primitivní a spustilo: „Jen pojď blížžž, zdatný orku. Jssssi prvníí kdo mě tu objevil. Vím pro ccco tu jssssi, válečníku.“ Ork vyšel ze stínu a vyšel chodbou do velikého sálu, který byl zdobený soškami nágů a hadů. „Chccceššš Diamant Lakathara,žžžee?“ Ork se si stále zvědavě prohlížel nága. „Eh,ano to chci.“ Nág sáhl za sebe a rázem třímal v rukách dlouhé kopí ostré jako tisíce mečů. Bylo zdobené hady a zeleně zářilo. „Tím pádem mě vyzzzíváš na ssoubooj, ubožáků.“ Ork chopil svojí sekeru se slovy: „ukaž se, ještěrko!LOK’TAR OGAR!Už teď jsssi mrtvý, zelenokožkooo.“
Ork se rozběhl s pokřikem. Nág se jen pousmál a svým kopím ho ze strany udeřil. Ork neuvěřitelnou rychlostí narazil do stěny. Tento boj nemůžu vyhrát..ale počkat. Není jeho kopí moc dlouhé? Otřepal se vstal a opět s výkřikem vyběhl na nága. Nág zaútočil čelně. Ork nadskočil a vyknul se ostří… pobíhal sem a tam. Hlavně co nejblíž k nágovi. U trůnu, na kterém nág seděl, vyskočil a zcela bezbranného nága popravil čistým zásekem do hlavy. Ork pozoroval duši nága, která ještě měla touhu bojovat. Projela orkovým tělem a jak se objevila tak zmizela. Ork měl v tu chvíli vidiny. Viděl démony jak ničí Orgrimmar, Thunder Bluff, Undercity a Silvermoon city. Upadl do bezvědomí. V kryptě začalo hořet.


1.úkol- třetí část – Krásná záchrana
Orka probouzí pach hořícího těla Nága. Ale něco se u jeho těla třpytí! Stěží dokulhal za mrtvolou a hle! Diamant Lakathara! Schoval jej do kapsy a začal se rozhlížet, kudy by mohl utéci. „Elementále, znič ten oheň!“ Tak Krásný hlas, který mohla mít jen čarodějka . Ork poznal že je to člověk a chtěl nahmatat zbraň, ale ona nikde! Podřepnul do obranného postoje. Čarodějka odvolala elementála a spustila: „Ty jsi zabil samotného Khug’telase?Jsi velice silný bojovník…i když..beze zbraně.Máš diamant?“ Ork si podržel kapsu. „Kdo se ptá, člověče?“ Čarodějka si odkryla kápi : „Jaine Proudmoore, zdatný orku.“ Ork si oddychnul. „Jaino, rád tě opět vidím. Ano mám diamant.“ Zem se začala otřásat. „Rychle, Gralle! Musíme utéct!“ Ork utíkal s Jainou k díře v jezírku.Vyskočil a podal Jaine ruku: „Chytni se.“ Jaina zmizela. „JAINO?!Haha, snad ses o mě nebál,válečníku.“ Ork se nechápavě díval. „Blink Gralle, Blink.“ Jaina se smála ještě minutu. „A teď?“ Zeptal se nervózně ork. Jaina pískla a přiletěl modrý griffon. Letíme do Shattrath city . Thrall a Varian Wrynn nás očekávají. Situace je velice vážná!



1.úkol- čtvrtá část – Dohoda
„Throm’ka Thralle, buď zdráv Variane.
Throm’ka Jaino, vítám tě Jaino“
Grall jen kývl hlavou.
„Situace je vážnější, než jsme si mysleli. Grall mi říkal, že měl vidiny – viděl démony jak ničí náš svět!Musíme dokončit rituál a vyvolat boha Khan’triana, který za vším tím stojí..a zničit ho za pomocí meče světla, já vím Jaino.“ Přerušil ji Thrall.
Začala dlouhá konverzace mezi Thrallem, Varianem a Jainou. Grall byl opodál a brousil si novou sekeru, kterou dostal jako odměnu. Velká pozlacená sekera zdobená Bleskem.
„Musíme Gralla připravit na další úkol. Tentokrát bude muset odcestovat do mnohem horší oblasti. Je to malý ostrůvek, objevili jsme ho nedávno. Podle legend je Meč Světla právě tam!Ale hlídá ho démon Ikhel a jeho nemrtvý drak chrlící duše! Ten meč má podle legend ukrytý na svém trůnu, na kterém vytrvale sedí. Ovládá magii démonů! Stačí jedno slabé kouzlo a Grall bude duševně chorý po zbytek života , jestli přežije.Jestli ne , bude dalším nábojem pro Draka.“ Svojí řeč zakončil Thrall zapitím vína. Varian se zasmál. „A to si myslíš že jeden ork dokáže zničit Ikhela?Nebude sám, doprovodí ho moje nejlepší přítelkyně paladinka Luciana.Ikhel je velice citlivý na svatou magii a sílu!Nezabije ho, ale velice oslabí a válečník jako je Grall ho při takovém oslabení dorazí! I jeho draka!“ Všichni se podívali na Gralla který se mazlil s kotětem. „A když ne, tak se Ikhel aspoň usměje k smrti , když ho uvidí s kotětem, a za záchranu budeme vděčit malému koťátku.“ Všichni se hlasitě rozesmáli až na Gralla, který nevěděl o čem mluví.
„Gralle, zítra vyjíždíme!“ Řekla Jaina a každý z povolaných šel spát.


Začíná svítat a Grall nezamhouřil oka. Stále si vymýšlí taktiky, jak skolit Ikhela a jeho draka. Ještě neví že v boji bude mít podporu.
Vstal z postele a šel za kovářem, který již touhle dobou koval brnění.
„Throm’ka, kováři, mohu si prohlédnout tvé zboží? Zajisté, válečníku, mám tu vybavení nejvyšší kvality“ Grall poté, co si vybral zašeptal kovářovi. Zakovej tam tyhle kameny. Každý kámen do jedné části, pokud ti zbude, zakovej to do této zbraně. Zaplatím ti 1000 zlatých když to bude do dvou hodin.“ Kovář kývl. „Za dvě hodiny si to vyzvednu, throm‘ka.“



2.úkol- první část – Setkání
„Gralle, vstávej! Musíme letět!.“ Grall který na hodinu usnul, byl tak zmatený, že si málem zapomněl vyzvednout vybavení.
Oba naši hrdinové nasedli na gryffona a letěli do Silvermoonu za paladinkou Lucianou
„Bude se ti moc líbit, Gralle.“ Řekla Jaina a tiše se zasmála. „To jistě ano, krvavé elfky jsou přirozeně překrásné.“

O pár hodin později v Silvermoonu.

„Luciano, tak ráda tě opět vidím! Já tebe taky Jaino, je připraven? Ano, on je a ty? Víc než on.“ Obě se zasmáli. Loď už za chvíli odplouvá, měli by jste vyrazit. ráda jsem tě opět viděla. Vraťte se v pořádku. Vrátíme, Jaino.

Na lodi.
„Takže, ta loď neví, že je kousek od cíle ostrov. Až ti řeknu, vyskočíme z vody a doplaveme tam, doufám že umíš plavat.“ Ork si stále prohlížel nádherné tělo elfky. „Eh..co?Ano, ano dobře, doplaveme tam.“
Elfa vytáhla knihu a začala si číst. „Být tebou, tak si najdu také zábavu, pár hodin tam poplujeme.“
Grall kývnul hlavou a začal brousit sekeru.
„Bojíš se?“ Zeptala se. „Ne, smrti se nebojím. Bojím se následků.“ Elfka se pousmála a dál četla.
O dvě hodiny později.
„Tak jo, tady to je, Gralle. Skoč!“
Oba skočili do ledové vody. Po chvíli plavání uzřeli ostrov zahalený mlhou. Tady to je , Gralle. Oba doplavali na břeh, kde si na chvíli odpočinuli.


2.úkol- druhá část – Pozor, past!
Oba naši hrdinové kráčí džunglí.
Vše je tu jako připravené pro „návštěvu“. Kamenné sochy zdobí krajinu. Slyší zvířata džungle a zvláště si dávají pozor na agresivní zvěř.
Elfka s obyčejným mečem , ale kvalitní výzbrojí si všimla nástrahy, nástrahy před kterou kousek stál Grall. „Stůj! Už ani krok, Gralle!“ Grall se okamžitě zastavil. „Co se stalo?“ Past, Gralle, stojíš na pasti. Teď udělej to, co ti řeknu, ano? Dobrá. Gralle, nevím kudy to na tebe zaútočí, takže je riskantní odskočit. Máš něco těžkého, co tu můžeš nechat? Ne, ale támhle je kámen, můžeme to zatěžkat. Dobrá, jdu pro něj.“
Vše proběhlo hladce a naši hrdinové opět míří hloub a hloub.
Ork začenichal. „Cítím mrtvého člověka. Člověka? Nepleteš si to třeba s…gorilou?Tímhle jsem si jistý, je tu mrtvý člověk.“ Opět začenichal a dodal. „Nebo trpajzlík.“
Šli za pachem a opravdu, na zemi ležel roztrhaný trpaslík. „Luciano, tady nemůžeme být dlouho!“
Z ničeho nic na orka vyskočil panter. Ork měl dobře vyvinuté reflexy a tak hbitě odhodil pantera a v půli ho rozsekl. „Už je tu krve moc, vzdalme se odsud než přijde něco horšího.Dobrý nápad, Luciano. Jdeme“
Pokračovali po cestě až narazili na starý dřevěný most.
„Tohle nepřejdu, Luciano. Pochybuji o tom, že mě to udrží.“
Luciana chvíli přemýšlela. „Neboj, přejdeš to, lehni si na zem a doplaz se na druhý konec.“
I když tomu moc ork nevěřil, udělal to. Luciana mezitím most přešla a počkala na něj.
Společně pak šli opět dál.
Po chvilce dlouhého chození, objevili malý chrám. Byl zdobený trpícími bytostmi a hnilobou.
„Co stojíš, Gralle, pojď dovnitř. Musíme tu vše prozkoumat.“ Ork se nejistě podíval: „Jsi si jistá?Ne nejsem, ale zbývá nám něco jiného? Pojď,strašpytlíku“
Ork se otřepal a vydal se za Lucianou. „Ta ženská má ale odvahu“ Říkal si v duchu.
Vešli po schodech rostlinami prorostlou budovou. „Nezdá se ti zvláštní, že jsou ty dveře otevřené?“ Luciana se zasmála : „Tím lépe pro nás , že?“
Oba vešli do tmavé místnosti. „Sakra, není tu vidět ani na krok.“ Řekl naštvaně Grall.
Z ničeho nic se samy zapálily louče.
Postupně za sebou a vytvořily jasnou cestu.
Pomalu pokračovali temnou uličkou která vedla dolů hloub a hloub.
Začala být zima a země byla kluzká. Luciana uklouzla na mokré zemi a shodila i Gralla.
Oba sklouzli dolů ,až k němu!. Kus před nimi stál obrovský drak a hlasitě se smál.
Byl to samotný BloodWing. Jeden z nejstarších draků, hlídající kobku.
„Předci mi ve snech říkali, že někdo přijde a pobaví mě.Ale nejen pobaví, dokonce nasytí!
Co tu pohledáváte, hloupí smrtelníci? Snad nehledáte Ikhela a jeho meč ?“
Oba radši mlčeli.
„Grall, zdatný válečník , který zabil tisíce vojáků aliance. Tvé matky je mi líto, hochu. Ale tuto díru v srdci ti může zaplnit jen Luciana, že? Ano, je to nádherná elfka, Gralle. Jen si neumím představit vaše děti. Zelení krvaví elfové.“ Drak se rozesmál ještě víc.
Jeho mluvení Gralla vysoce urazilo. Orkové už odpradávna velice těžce nesly urážky.
Už tasil svoji sekeru ale Luciana ho zadržela.
„Takové prznění ras, hahaha!“
Co je moc to je moc, řekl si Grall. „Lok’tar OGAR! Za hordu, za Kalimdor! Aarghh!“
Vyběhl ve svém těžkém brnění a sekeru třímal v rukou jak nikdy předtím.
Drak jen lehce fouknul a Grall odlétnul jak pírko. „Haha,vy Orkové.Hrajete si na čest a slávu a nejste nic víc než to, co mi občas vychází ze zadu, jen o trochu agresivnější.“
Větší urážku Grall neslyšel. To ho rozzuřilo ještě víc a vstal.
S klidnými kroky přikráčel k drakovi. „Orka můžeš urazit, můžeš ho mučit i zabít. Ale nemůžeš mu vzít jeho hrdost a čest, draku.“
Drak mávnul křídly a poté chtěl pravým křídlem orka trefit.Ten si však hbitě lehl na zem a útoku se vykryl. Rychle vstal a vytušil taktiku, kterou na něj BloodWing chystá. Tušil že na něj nyní vychrlí oheň a nemá šanci uskočit. Sebral tedy štít, co zbyl po minulém hrdinovi a vykryl drakův oheň. Štít po něm hodil, což draka na chvíli omráčilo. Napřáhl se a silně udeřil BloodWinga do hlavy ze strany. Věděl, že teď použije ocas a proto se rychle otočil za jeho záda a vylezl mu na ocas, kterým BloodWing začal hned zmateně házet kolem. Vyhodil orka do vzduchu, přesně jak chtěl. Opět se silně napřáhl a silně ho udeřil do hlavy. Pro Draka to ale znamenalo nevelké zranění. Luciana cosi zakřičela a vrhla na draka svoji mohutnou palici, která ho zasáhla do levé nohy. Luciana věděla, že tam je jeho slabina. Drak ihned s křikem padl na zem. Tam už jej Luciana a Grall silnými údery zbraněmi dorazili. Drak ještě stačil říct : „Další vlnu démonů nepřežijete! Vše předtím byla jen příprava!“
Luciana a Grall vítězně odešli. Byli šťastní když opět viděli sluneční svit a nedýchali dračí výkaly a moč. V hledání pokračují.



2.úkol- třetí část – Sbohem
Grall a Luciana již šli po novější stavbě, všímali si různých oblouků a sošek.
„Je tu, Luciano, cítím to!“ Došli k pobřeží, kde bylo postaveno kamenné zábradlí.
Dole ze stran byly schody ještě více dolů. Tam seděl. Seděl na svém trůnu.
Vypadal jako bezmocný stařec, a tak se rozhodli, že sejdou dolů a budou vyjednávat.
„Ikhele!“ Křiknul ork. Ikhel se stěží podíval svýma stařeckýma očima. „Jdete si pro meč světla, že , hrdinové?Ano je to tak starče, vydej nám meč a my v klidu odplujeme.“
Muž se postavil. „V klidu? Zabijete mého nejlepšího přítele a řeknete v klidu?Ten chudák se nemohl vůbec bránit, byl tam přikovaný, ve vzduchu by vám ukázal, kdo by koho zabil a kdo by pak byl v klidu!“ Ork křiknul hlasitěji: „Vydej nám meč! Nic zlého se ti nestane!“
Stařec se začal stahovat z kůže. Rázem před nimi stál Obrovský rudě žhnoucí démon s rohy po celém těle. V ruce třímal Ohnivou hůl. Praštil s ní o zem, až se celý ostrov otřásl.
„To si vážně myslíte že jsem tak slabý protivník? Drak proti mně nemá nejmenší šanci, smrtelníci!Poznáte hněv samotného Sel’Tara!SoulWingu, roztrhej je!“
Nebe se nad hrdiny zatemnilo. Nad nimi létal obrovský drak jehož pach byl horší než sto hnijících mrtvol. „SoulWingu, Ukaž jim co znamená být drak.“
„Dnes ne , Ikhele!“ Zakřičela Luciana. Řekla něco, čemu Grall vůbec nerozuměl. Démon se začínal svíjet v bolestech. Tímto si akorát posílila SoulWinga. To co zraní mě, ochrání jeho. Nyní je proti tvé magii imunní! Drak se snesl dolů a udělal na oba nálet. Duše je zasáhly a oba zažili hrůzu jakou v životě nezažili.Drak měl nyní ohromnou sílu a imunitu. Oba pomalu podléhali děsivým představám. Drakovi duše si již vytahovali duše Gralla a Luciani jako další náboje do jeho úst.
„Hej, beruško!Tady jsem! Zakřičela žena, Grallovi povědomá. Byla to Jaina a přišla je osvobodit.“ Nalákala na sebe draka který na ni vychrlil duše. Jaina se jim úspěšně vyhnula a udělala dlouhý nájezd na SoulWinga. Těsně nad ním zakřičela „Frost Nova!“ A zamířila holí na jeho tělo. Drak stuhl a v kostce ledu a padnul na zem.Pád ho skoro zabil. Už se chtěl opět postavit na nohy , ale to už na něj Jaina sesílala Blizzard. Sesedla z griffona a běžela rychle vyrvat duše z jejich těl. Silně je udeřila do těla a duše vyletěly. „Gralle, Luciano, rychle vstávejte, ostrov se začíná hroutit.“ Grall rychle vstal a vyrval z trůnu meč. Všichni doběhli ke griffonovi. Když chtěli vzlétnout, griffon začal hlasitě protestovat. „Neunese nás, nerada to říkám, ale někdo tu bude muset zůstat. Grall slezl a hrdě řekl: Bude to pro mě čest, zemřít pro něco mám rád, Jaino. Po chvilce ticha zařval: „Luciano, ne!“ Pozdě, Luciana se probodla nožem, a obětovala svůj život. Obětovala jej , jelikož věřila, že Grall a Jaina Azeroth zachrání. „Gralle, rychle nasedni, nemůžeme nic dělat, udělala to dobrovolně, naskoč!“
Vznesli se na griffonovi, který se již cítil lépe.
Grall a Jaina smutně hleděli na mrtvolu Luciany, který se dobrovolně obětovala. Teď už její tělo zmizelo v hlubinách oceánu.





3.úkol- Ukaž se, Khan’triane
Grall,Jaina,Thrall i Varyan Wrynn , který si i přes zákaz přivedl armádu o velikosti padesáti vojáku stáli na již známé půdě Blasted Lands, kde chtěli zničit Khan’triana.
Byl tam s nimi i šaman Yaka’Baruel který začal s rituálem. Vytvořil kruh ve tvaru hvězdy a zapálil jej. Všichni se chytněte za ruce, ať jdou ty vojáci pryč. Nesmí tu být během rituálu. Varyan zavelil vojákům, aby se stáhli dál.
Všichni se chytli za ruce. Šaman spustil „Khaz trum Ghar’tar kthe’r summorn Th’in Khan’trian! Teď chlapče, zabodni doprostřed kruhu meč.“
Grall se napřáhl a zabodl meč do země. Země se zachvěla. „Je mezi námi, řekl šaman.“
Ze země začal vylézat ohromně velký plamenný muž. „Skolili jste Nága i Nekromancera se SoulWingem, ale boha, boha porazit nemůžete smrtelníci!“
Varyan zakřičel: „Na něj , mí bojovníci.“
Khaz’trian Udeřil pěstí do místa kde byli vojáci. Na místě byli všichni mrtvý.
Thrall s Varyanem silně udeřili boha do nohou. Ten se jen hlasitě zasmál : „To snad nemyslíte vážně?Praštil pěstí do země a všichni hrdinové vyletěli aspon 20 metrů nad zem.“
Varvyn zakřičel: „Teď, moji válečníci, ukažte co znamená, být členem Aliance.Za čest a slávu!“
Na nebi se objevil mrak griffonů a ze země se řítila celá armáda jezdců na koních, pěšáků a mágů.
Začal dlouhý boj, ve kterém (jak se zdá) nikdo nepřežije.
Ledové koule létaly sem a tam, meče cinkaly o pevné brnění boha.
Podpůrné řevy hrdinů dodávali všem ostatním sílu a vytrvalost v boji.
Umírali jeden za druhým, muži i ženy.
Varvyn zavolal jednoho jezdce na griffonu který mlátil kladivem do Khan’triana.
„Leť do Stormwindu a přiveď další bojovníky. Netřeba, Varvyne, už se sem na lodích řítí horda!“ Odsekl Thrall.
Po vytrvalém boji alianci vystřídala horda.
Lučištníci, černokněžníci, válečníci. Všichni vydávali své maximum.
Po dlouhé době, kdy Khan’trian zabil všechny bojovníky, až na hrdiny, padl na kolena.
„Porazili jste boha, to jen tak někdo nedokáže. Skončete mé trápení. „S radostí“ Řekl Grall a udeřil ho do hlavy. BUM! Byla to past! Všichni hrdinové odlétli do extrémní výšky a dálky.Všichni dopadli na na různých místech. Thrall ve Stranglethorn Vale, kde lodí, která odplouvala z Booty Bay odplul do Orgrimmaru. Jaina Proudmoore dopadla společně s Varyanem Wrynnem v Duskwoodu.
Jediný kdo nepřežil byl ten, kdo pro záchranu Azerothu udělal vše – Grall. Dopadl přesne před Orgrimmarem, kde mu vystavěli pomník, na jeho počest.

Konec




Napsal – Aleš Fröhlich
Dne 1.záři 2010
Začal v 10 hodin, skončil ve 22 hodin


Komentáře a diskuse zde:
http://forum.posterus.cz/index.php/topic,7025.msg56176.html#msg56176